WordPress obecně

Licence nejen k šablonám, pluginům a WordPressu

GPL GNU
Autor příspěvku Tomáš Cirkl

WordPress je svobodný software (free software) a otevřený projekt (open source project), který je vyvíjený a distribuovaný pod Všeobecnou veřejnou licencí GNU. To je poměrně mnoho výrazů, které nikomu nic neřeknou. Postupně si je vysvětlíme.

Otevřený projekt znamená, že se na jeho vývoji aktivně podílí velké množství lidí a kdokoliv se může přidat – pokud má dostatečné schopnosti.

Svobodný software je takový software, ke kterému máte dostupné zdrojové kódy a společně s nimi i čtyři základní svobody, kterými jsou:

  • svoboda používat program za jakýmkoliv účelem, tedy komerčně nebo soukromě,
  • svoboda studovat, jak program pracuje a uzpůsobovat ho svým potřebám,
  • svoboda dále distribuovat program,
  • svoboda vylepšovat program a zveřejňovat zlepšení tak, aby z nich mohla mít prospěch celá komunita.

Svobodný software můžete získat zdarma nebo za poplatek, nicméně pak s ním můžete naložit již podle výše zmíněných 4 základních svobod. Obvykle se business model u svobodného softwaru zakládá na poskytnutí programu zdarma a placení doplňkových služeb (například technická podpora). Případně se využívá tzv. “honor system”, kde se spoléhá na čest nakupujících, kteří nechtějí nutně získat program zdarma, ale i podpořit autora v jeho dalším vývoji.

Rozdíl mezi otevřeným a svobodným softwarem

Název otevřený software vznikl překladem anglického výrazu open source a ač se to tak může na první pohled zdát, otevřený a svobodný software není totéž.

Rozdíl v definicích open source softwarefree software není nikterak velký. Odlišná je do určité míry zejména ideologická základna zastánců jednotlivých hnutí.

Jako příklad rozdílu těchto dvou druhů software se uvádí, že aby mohl být počítačový program považován za svobodný, musí umožňovat nabyvateli změny zdrojového kódu počítačového programu bez nutnosti jejich následného zveřejnění. Na rozdíl od toho definice otevřeného softwaru tyto požadavky neobsahuje.

Z toho poté vyplývá, že některé programy, které jsou distribuovány pod licencí otevřeného softwaru, mohou tuto povinnost uložit. To může mít dopad i na oblast důvěrnosti informací a také to zasahuje do svobody rozhodování. Dalším výrazným rozdílem mezi otevřeným softwarem a svobodným softwarem je, že licenční podmínky u programu distribuovaného jako otevřený software mohou obsahovat požadavek, aby v případě další distribuce softwaru byl poskytovatel informován o redistribuci.

Z těchto rozdílů je tedy patrné, že každý svobodný software je zároveň otevřeným softwarem, ale nikoliv naopak. Tedy každý otevřený software není svobodným softwarem. Z hlediska práv a povinností nabyvatele neznamená nabytí licence k otevřenému softwaru a svobodnému softwaru podstatný rozdíl.

Nadace pro svobodný software

Roku 1985 založil Richard Stallman založit Nadaci pro svobodný software, jejíž cílem je podporovat práva uživatelů počítačů a snaží se rozšiřovat povědomí o svobodném softwaru.

Pojem svobodný software, anglicky free software, je však díky své dvojznačnosti problematický. Slovem free není myšleno zdarma, tedy za nulovou cenu, ale odkazuje se na 4 základní svobody. V češtině naštěstí tento problém moc není.

Pro ještě lepší vysvětlení lze použít frázi “Free speech vs. Free beer” (Svoboda projevu vs. pivo zdarma).

Hlavní licencí svobodného softwaru je licence GPL. První verzi této licence vydala Nadace pro svobodný software roku 1989 a v současnosti je již dostupná verze 3. WordPress je distribuován pod Všeobecnou veřejnou licencí GNU verze 2.

20 nejpoužívanějších licencí

20 nejpoužívanějších licencí

Jak jsem již uvedl, svobodný software nemusí být vždy zdarma. Nadace pro svobodný software uvádí, že získání kopie může i nemusí být zpoplatněno. Zároveň však zdůrazňuje, že následná práva za kopii již musí bezpodmínečně splňovat všechny druhy svobody. Svobodný software tedy neznamená nekomerční.

Nicméně však jsou zde i pravidla o způsobu distribuce svobodného software, která jsou přijatelná. Příkladem může být copyleft, což je pravidlo, které říká, že pokud redistribuujete program, nesmíte k němu již přidat žádná omezení, abyste tak odepřeli základní svobody ostatním. Copyleft tedy nijak neomezuje základní svobody, ale naopak je spíše chrání.

Copyleft

Copyleft je speciální použití autorského práva. Při tvorbě odvozeného díla z díla, jež je dostupné pod licencí, která obsahuje copyleft, musí být u vytvořeného díla zachována a nezměněna licence. Neboli copyleft je hlavním způsobem jak udělat z programu svobodný software a požadovat, aby všechny jeho další modifikace a rozšířené verze byly rovněž svobodným softwarem.

Pojem “odvozené dílo” je u Všeobecné veřejné licence GNU obtížné interpretovat. V českém autorském zákonu se nikterak nedefinuje a pouze se uvádí: “Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.

Oporu však lze najít autorském právu USA, kde anglické znění “derivative work” je definováno jako dílo založené na jednom či více dříve existujících dílech. Může jím být překlad, hudební aranžmá, dramatizace, beletrizace, filmová verze, zvuková nahrávka, umělecká reprodukce, zkrácená nebo zhutněná verze či jakákoli jiná forma, v níž může být dílo prezentováno anebo do níž může být transformováno či adaptováno. Dílo sestávající z edičních úprav, poznámek, rozvinutí či jiných modifikací, které jako celek představují originální autorské dílo, jsou “odvozeným dílem”.

V případě specifických děl, jako jsou například počítačové programy, nám však tato definice příliš nepomůže. Vyplývá z ní ovšem nepochybně, že program vzniklý modifikací zdrojového kódu předlohy je odvozeným dílem. Podrobněji se touto problematikou zabývá článek Ladislava Lhotky Obecná veřejná licence GNU.

Název copyleft je anglickou slovní hříčkou, kde známější copyright obsahuje slovo right (právo, pravý, vpravo) je nahrazeno slovem left (zanechaný, přenechaný, vlevo). Tímto se naráží na opak principu ve významu. Důkazem může být i obrácené logo copyleftu.

Copyleft vs Copyright

Copyleft vs Copyright

 Všeobecná veřejná licence GNU

Licence GPL vznikla roku 1989 a napsal ji Richard Stallman za účelem tvorby univerzální licence, která by se dala použít pro jakýkoliv projekt a aby mohlo mnoho projektů sdílet stejný kód. Průlom pro využití licence nastal roku 1992, kdy ji Linus Torvalds použil jako základní licenci pro linuxové jádro. GNU GPL licence má v současné době tři verze. Původní verze licence GPL byla založena na unifikaci podobných licencí používaných pro časné verze programů GNU Emacs, GNU Debugger a GNU Compiler Collection. Všechny tyto licence obsahovaly podobné podmínky jako moderní licence GPL, ale byly specifické pro každý program, což je činilo nekompatibilními. Všeobecná veřejná licence GNU využívá copyleft, a proto je tak oblíbená.

GNU není žádná zkratka, ale v překladu je to pakůň. Od toho také logo projektu.

GNU - pakůň

GNU – pakůň

Všeobecná veřejná licence GNU verze 1

GNU / GPL byla vydána v lednu roku 1989 a snažila se řešit dva základní problémy, kterými softwaroví distributoři omezovali základní svobody.

Prvním problémem bylo, že distributoři poskytovali pouze binární soubory, které byly spustitelné, ale ne čitelné nebo upravitelné lidmi. GNU / GPL verze 1 tento problém řeší určením, že každý softwarový distributor musí pod stejnými licenčními podmínkami poskytovat také lidsky čitelný zdrojový kód.

Druhým problémem bylo, že softwaroví distributoři mohli přidávat dodatečná omezení, například při kombinování softwaru s jiným softwarem, na něhož se vztahují další restrikce týkající se distribuce. Z toho důvodu mohly být přidány další restrikce. GNU / GPL verze 1 toto řeší omezením, že modifikované verze softwaru musí být jako celek šířeny pod nezměněnou licencí.

Všeobecná veřejná licence GNU verze 2

Tato verze licence byla vydána roku 1991. Podle autora Richarda Stallmana obsahuje zásadní změnu v tom, že pokud  někdo přidá omezení, které mu brání šířit software pod licencí GNU / GPL tak, aby respektoval svobodu ostatních uživatelů (například tím, že se software smí distribuovat jen v binární formě), nesmí ho šířit vůbec.

Všeobecná veřejná licence GNU verze 3

Nejnovější verze GNU všeobecné veřejné licence byla vydána roku 2007. Nejdůležitějšími změnami v této verzi oproti předchozím byly změny týkající se softwarových patentů, kompatibility svobodných licencí, definice pojmu zdrojový kód a hardwarové omezení modifikace softwaru. Dalšími důležitými změnami byla definice řešení poručení licence a možnost držitele autorských práv přidávat k licenci další povolení, podmínky nebo požadavky na distribuci díla. Díky tomu došlo k rozšíření kompatibility s dalšími svobodnými licencemi.

Výhody Všeobecné veřejné licence GNU

Nejdůležitější vlastností této licence jsou, že s dílem lze nakládat jak se nám líbí. Lze ho modifikovat, distribuovat, používat soukromě nebo komerčně a za úplatu nebo zcela zdarma. Copyleft zaručuje, že veškeré inovace budou prospěšné komunitě a veškeré novější verze budou stále svobodným softwarem. Jaké jsou tedy výhody pro koncového uživatele, když je WordPress šířen pod Všeobecnou veřejnou licencí GNU? Uživatel má jistotu, že nikdo nemůže zasáhnout do provozu jeho stránek. Dále má pak možnost dál WordPress svobodně rozvíjet a vylepšovat.

Nevýhody Všeobecné veřejné licence GNU

Pro koncového uživatele Všeobecná veřejná licence GNU prakticky žádné nevýhody nemá. Nicméně musíme se na to podívat i z druhé strany. Velké firmy a vývojáři, kteří programují, mají výhodnější využít pro svůj produkt jinou licenci, jinak by museli spoléhat na to, že zákazník produkt nebude dál sdílet.

Všeobecná veřejná licence a WordPress

WordPress je již od začátku vyvíjen jako svobodný software a aby byly odstraněny veškeré obavy, které plynuly především z účasti společnosti Automatic, vznikla v roce 2010 WordPress Foundation (Nadace WordPress). Byly na ni převedeny veškerá práva a ochranné známky, které WordPress vlastnil. Důvody k tomu byly dva:

  1. Zajistit volný přístup na “věčné časy”.
  2. WordPress nebude již nadále spojován s komerční společností.

Společně s WordPress Foundation se definovaly požadavky a omezení související s ochranou známkou. Jedná se o tyto požadavky

  • Veškerý software distribuovaný na wordpress.org je šířený pod Všeobecnou veřejnou licencí verze 2, anebo licencí kompatibilní.
  • Slovo WordPress nesmí být použito v doméně.
  • Název WordPress může být použit pouze u nekomerčních a komunitně prospěšných projektech.
  • Šablony pro WordPress distribuovány mimo wordpress.org musejí být šířeny pod Všeobecnou veřejnou licencí GNU.

Kvůli těmto požadavkům vniklo mnoho problémů, asi nejsledovanější byl problém Themeforestu, kde byly WordPress šablony šířeny pod jinou licencí. Tento spor se odehrál na začátku roku 2013 a došel tak daleko, že WordPress Foundation zakázalo autorům šablon na Themeforestu se jakkoliv podílet na přípravě nebo přednášet na WordCampu. Nakonec vše dobře dopadlo a Themeforest od té doby nabízí autorům produktů si vybrat, pod jakou licencí budou jejich produkty šířeny.

Jak legálně vydělávat s Wordpressem?

Všeobecné veřejná licence není vůbec vhodná pro opakovaný prodej. Jak tedy legálně vydělávat s WordPressem, když mohou uživatelé po zakoupení těžit ze 4 svobod svobodného softwaru? Napadli nás 3 možnosti:

  1. Zakázková výroba, správa webu atd. – tedy klasická možnost, poptávka – nabídka.
  2. Licenční klíče – dodávat produkt zdarma a vyžadovat paušální poplatky za podporu, aktualizace…
  3. Rozdělení licencí (anglicky split-licencing).

Rozdělení licencí u šablon a pluginů

Šablony nebo pluginy se skládají z několika částí – PHP, CSS, obrázky, JavaScript… PHP je zcela navázáno na jádro WordPressu a bez něj nefunguje. Z toho důvodu musí být šířeno pod Všeobecnou veřejnou licencí GNU. Nicméně CSS, obrázky, JavaScript se provádí/zobrazují až na straně klienta a fungují bez jádra WordPressu. Díky tomu je možné je distribuovat pod jinou licencí, například Creative Commons a jako autor se chránit před zneužitím svého díla.

Je rozdělení licencí legální?

Touto otázkou se zabývali mnozí a jak tomu již bývá, neshodli se. Software Freedom Law Center publikoval názor, že rozdělení licencí je právně v pořádku a grafické prvky nemají s WordPressem nic společného, tím pádem je lze distribuovat pod jinou licencí. Na druhé straně barikády stojí WordPress Foundation, která oponuje tím, že rozdělení licencí nesplňuje ideologii WordPressu. Proti autorům, kteří tento způsob využívají se brání výše zmíněným zákazem účasti na WordCampech a propagací studií, které prodávají šablony nebo pluginy plně pod Všeobecnou veřejnou licencí GNU verze 2.

Kompatibilita licence

Je třeba si uvědomit, že nemůžete vzít jakékoliv cizí dílo (například JavaScript) a vložit ho do své WordPress šablony nebo pluginu. Nelze totiž libovolně kombinovat dva produkty, vždy se musíte podívat zda licence, pod jakými jsou díla šířeny, jsou kompatibilní nebo nekompatibilní. Všeobecná veřejná licence má na stránkách projektu GNU zřetelně napsáno, které licence obsahují omezení nad její rámec, a které ne.

Nutno dodat, že Všeobecná veřejná licence GNU povoluje takové kombinování pouze za předpokladu, že je výsledný kód licencován pod Všeobecnou veřejnou licencí GNU.

Creative commons licence

Úplně na závěr bych rád stručně informoval o licenci, která posiluje roli autora u díla. Tato licence je vhodná pro obrázky, hubdu, texty nebo video. Ne však pro zdrojový kód, jak samotní tvůrci zdůrazňují. Creative commons je soubor veřejných licencí, kde autor kombinuje 4 prvky, které určují podmínky pro nakládání s dílem. Pro větší jednoduchost jsou zastoupeny piktogramy.

Creative commons prvky

Creative commons prvky

Kombinací těchto prvků je možné vytvořit 16 různých licencí, ale 4 jsou nesmyslné a pátá je tzv. licence CC0, kdy se autor vzdává všech svých autorských práv. Více o Creative Commons Zero najde v našem článku Kvalitní obrázky zdarma ke stažení a k jakýmkoliv účelům. Tato licence ze skupiny Creative commons je jediná kompatibilní s Všeobecnou veřejnou licencí GNU.

Na toto téma jsem hovořil na prvním WordCampu u nás. Zde je má prezentace.

Jestliže máte stále problémy s pochopením problematiky licencí u WordPressu anebo jsem něco vynechal či nejasně vysvětlil, napište mi prosím do komentářů.

Pokud potřebujete poradit, jak máte licencovat váš produkt, napište do naší poradny.

O autorovi

Tomáš Cirkl

Baví mě Internet a zvláště pak redakční systém WordPress. Jsem pravidelným účastníkem a přednášejícím na WordCamp Praha a WordPress konferencích.

9 komentářů

  • V článku vůbec neřešíte, co znamená odvozené dílo. To je velmi důležité a v Linuxu na toto téma zuřil spor otevřené vs. binární ovladače. I v Linuxu totiž mohou být uzavřené ovladače a můžu spouštět uzavřené programy. Protože nejsou s kernelem slinkované, ale jen používají jeho služeb.

    Domnívám se, že ve WordPressu musí existovat stejné dilema. Je plugin slinkovaný s Wordpressem? Vaše dělení podle toho, zda něco “funguje i samostatně bez jádra wordpressu”, je podle mě nesprávně trvrdé. Také tvrzení, že nesmím ve své komerční šabloně použít libovolný javascript je nesprávné. Úplně klidně můžu. Je-li v šabloně třeba jen link na cdn, pak se nejedná o distribuci.

    Navíc se tu otvírají další nevyřešené problémy. Je obfuscovaný a minimalizovaný javascript stále zdrojový kód? Je situace, kdy si browser stahuje javascript a spustí ho lokálně distribuce? Atd. Ani v zahraničí nepanuje jednoznačný právní názor a precedens chybí.

  • Díky Martine za věcný komentář, trochu jsem podle něj upravil článek.

    Tvrzení, že nelze použít libovolný JavaScript jsem nepoužil. Napsal jsem, že je třeba kontrolovat jeho licenci. Už jsem třeba narazil na ukázky JS, které byly pod licencí CC BY-NC, kde nelze dílo používat komerčně. Tedy dát JS do šablony a tu prodávat nelze.

    Tyhle otázky jsou důležité, ale určitě je na jiných, aby je zodpověděli.

  • Dobrý den Tomáši, článek krásný, ale pro mne jako laika by to bylo půl měsíce ů,abych se v tom zorientoval.😁 Prosba přímo k vám a s ní otázka. Dělám drobné řemeslné služby a chci si na wordpressu postavit web. Líbí se mi šablona zephyr lite, ale má malé záhlaví. Nechci jí kupovat, stačí mi zvětšit o kousek to záhlaví, změnit barvu jednoho odstavce ze zelené na hnědou a je to. Porušil bych tím něco? Můžu ji využívat komerčně? Diky Petr

    • Pokud je to šablona z WordPress.org tak je licencovaná pod GPLv2 a můžeš ji klidně upravit a používat komerčně.

      • Aha, tak se mnou je to složitější:-) Vím jak se jí pohrabat v CSS stylech, ale jak zjistit její licenci nikoli. Navíc to není zephyr, ale ZERIF :-)http://themeisle.com/themes/zerif-lite/

  • Zdravím,
    (jsem lajk) mám jedné známé vytvořit portfólio a chci na to použít šablonu z jednoho balíku, co jsem si zakoupil.
    Chápu tedy dobře, že podle svobody dále distribuovat program ji mohu využít ke tvorbě jakýkoliv webovek i pro třetí osobu?

    Na stránkách studia se k licenci píše jen toto:
    Theme License
    All our WordPress themes are released under the GNU General Public License. You can use a theme without restrictions for your private and commercial projects and you can use a theme as often as you like.

    Žádné další podmínky nemají.

    Děkuji moc za odpověď i za web. Některé články velice rád využívám i opakovaně a doporučuji okolí 🙂

Zanechat komentář

Získejte více informací o WordPress!

Připojte se do našeho emailového seznamu a nenechte si ujít informace, novinky a návody ze světa WordPressu.

Úspěšně jste se zapsali do našeho newsletteru. Děkujeme!

Tomáš Cirkl

Tomáš Cirkl

WordPress specialista

Blog WPlama.cz píši už více než 3 roky. O WordPress přednáším a pořádám školení. Pro své klienty vytvářím a spravuji webové stránky.